Původní varhany jesuitského kostela sv. Ignáce z přelomu 17. -18. stol. měly 25 registrů v monumentální, nevšedně řešené skříni. Počátkem 20. století byl stroj odstraněn a za použití torza staré skříně zde postavil nový nástroj E. Š. Petr. Ze skříně positivu v zábradlí se dochovala pouze prospektová část a zbytek původního prostoru byl upraven jakožto skříň na noty. Ke konci osmdesátých let byl vzhledem k havarijnímu stavu kruchty nástroj demontován a uložen v přilehlých prostorách. Po rekonstrukci kruchty vznikla potřeba obnovy varhan, dodnes však není jasná koncepce. Péčí tehdejšího provinciála P. Vojtěcha Suchého bylo přikročeno alespoň k provedení první etapy – rekonstrukce skříně positivu s vestavěným samostatně hrajícím strojem.